Fanatismus jako zabiják změny

Chceš něco změnit? Tak buď všechno nebo nic. Chceš být vegetarián? Tak ale pořádnej. A nebo nejlíp vegan. A to je důvod, proč většina radši zůstane u toho nic.

Vždycky jsem byla tzv. "hledač pravdy", tak nějak jsem cítila, že mi nestačí přijít domů z práce a zasednout k televizi, tvářit se, že to je důvod, proč tady na té planetě jsme. Snažila jsem se prostoupit do mnoha nejrůznějších směrů, zkoumat nejrůznější filozofie, náboženství, novodobé proudy a trendy. A čím víc jsem jich poznávala, tím silnější jsem měla pocit, že základ všech je dosti podobný, ať už mají Bohů více, Boha jednoho a nebo žádného. Jen to každý prezentuje trochu jinak.

Pomáhej a miluj bližního svého. Hněv překonávej srdečností, zlé oplácej dobrým, lakomého překonávej dary, pravdou překonávej lháře. Hlavním smyslem v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, alespoň jim neubližujte. Naše planeta nepotřebuje víc úspěšných lidí. Zoufale potřebuje ty, kteří tvoří mír, léčí, obnovují,vyprávějí příběhy a milují vše živé.

Jedním slovem, snaží se ukázat člověku, jak být lepším - nesobeckým, pomáhajícím, milujícím. Snaží se člověka naučit být pokorným, nesoudícím, soucitným. Jak žít v souladu s přírodou, tak, aby jí člověk pomáhal a ne aby ji ničil. A tak člověk nemusí hned začít chodit do kostela, vytvořit si doma oltář a nebo se odebrat na zbytek života do jeskyně, aby tam meditoval, ale může si říci: Ok, jsou věci, které bych asi mohl ve svém životě změnit. 

Jenže jak už to tak bývá, my lidé často ke změně potřebujeme podporu. A když už ji nenajdeme v partnerovi, rodině, nebo u kamarádů, hledáme jinde. V zájmových skupinách na sociálních sítích, v kolektivech lidí, kteří jsou v tomto směru pokročilejší. Chceme se inspirovat, učit. ALE. Opak většinou bývá pravdou.

Najednou zjišťujeme, že spousta těchto skupin má k podpoře a toleranci daleko. Že každá otázka přitáhne ty, kteří se ozvou a budou psát: "Panebože, jak se na tohle vůbec můžeš ptát?". Že každá změna přitáhne ty, kteří místo, aby ocenili tvoji snahu, vždycky najdou milion důvodů, proč ještě nejsi dost dobrý, v čem ještě nejsi dost EKO, BIO, ZERO WASTE nebo VEGAN. Že to, jak se chováš k druhým, je úplně jedno, pokud nevěříš v mého Boha! Že to, že se snažíš být potravinově soběstačný, nic neznamená, pokud čas od času sedneš do auta a nejedeš radši na kole. Pak jsi pokrytec! A mohla bych pokračovat do nekonečna. V každé skupině se najde někdo, kdo si potřebuje dokázat, že on už je lepší, že on toho ví víc, že on je lepším tím nebo tím.

Náboženství se rozdělila do milionu směrů a odnoží, jóga se rozdělila do milionu směrů a odnoží, filozofie se rozmělnila do milionu směrů a odnoží. A všechny proti sobě bojují a tvrdí, jak ten a ten směr je ten špatný a jak jediná správná cesta je TUDY. A pokud jdeš jen trochu jinak, jdeš úplně špatně, běž se radši zahrabat. A tak spousta lidí jde. Raději to vzdá.

Ona to ale nebyla sama náboženství, kdo tohle udělal, ani jóga, ani filozofie. Byli jsme to my - lidi. A my lidi máme vždycky volbu. Můžeme si zvolit svůj postoj. Zda podpoříme a nebo zda kopneme. Ale dokud budeme kopat, tak se ve skutečnosti nikdy nic nezmění.